Postavení uší

Postavení uší nám může lecos mapovědět o momentální náladě kočky.
Má-li kočka uši vztyčené, je přátelsky naladěná, vítá vás nebo si chce hrát.
Pokud má uši nastražené vpřed, je zvědavá a projevuje o něco přátelský zájem.
Uši stažené podél hlavy signalizují strach, doprovázený naježenými vousky, vyhrbeným hřbetem a ocasem staženým mezi nohy. Toto neplatí u jídla. Pokud kočka žere, má uši automaticky stažené dozadu. Je to zřejmě proto, aby si je neušpinila jídlem. Kočkovité šelmy se živí syrovým masem a mnohdy strkají do kořisti při hodování téměř celou hlavu. To je pravděpodobně důvodem, proč si uši chrání před znečištěním.
Kočka je vůbec ovlivňována mnoha zvyky svých dávných předků, např. zahrabává zbytky jídla nebo své vykaly, bojí se ohně nebo stěhuje koťata.
Více v kapitole historie koček.

Přepravka

Pokud budete se svou kočkou cestovat např. k veterináři, budete potřebovat přenosnou schránku. Vyrábí se několik typů: plastová, proutěná, látková pevná s dvířky a látková taška otevřená.
Požadavka na přepravku jsou jasné: musí být zavřená, dobře omyvatelná nebo vypratelná a dostatečně provzdušněná na to,aby kočka mohla i v létě dobře dýchat, ale zároveň aby do ní v zimě netáhlo.
Já osobně doporučuji pevnou plastovou přepravku nebo vyztuženou pevnou tašku s dvířky.
Proutěná přepravka sice vypadá hezky, ale špatně se umývá a v zimě do ní kočkám táhne. Otevřená taška nepřipadá pro kočky v úvahu.
Plastová přepravka má oproti tašce jednu nevýhodu. Pokud cestujete s kočkou a nesete ji delší dobu, je to velice nepohodlné. Přepravka nelze nést u těla, takže veškerou váhu kočky tj.cca 5 kg nesete pouze na rukou. Přepravku nelze ani zavěsit na popruh a dát si ji na rameno. Je poměrně široká, takže by v ní kočka byla nakřivo a nesla by se vám ještě hůř.
Pokud chodíte s kočkou pěšky a přenášíte ji na větší vzdálenosti dooručuji tašku s dvířky, která se vyrábí z látky nebo z měkčeného plastu, je tudíž poddanější a lze ji dobře nést na rameni.
Pamatujte také na to, že přepravka nesmí obsahovat žádné ostré hrany a musí být pevně uzavíratelná.
Na dno přepravky dejte staré noviny nebo igelit a na něj v létě tričko či ručník (nejlépe s vašim pachem) a v zimě starý svetr.

Pelíšek

Jako kočičí pelíšek může posloužit stará krabice, proutěný košík nebo látkový pelíšek prodávaný ve zverimexech. Záleží čistě na vás, kolik chcete do kočky investovat. Výhoda krabice je v její snadné dostupnosti a pevnosti. Navíc pokud ji necháte uzavřenou a vyříznete pouze malý otvor, kočka v ní má své soukromí a cítí se v bezpečí. Výhoda látkových pelíšků zase spočívá v jejich vypratelnosti a snadné přenosnosti. Proutěný košík vypadá pěkně a je rovněž pevný.

Ať už se rozhodnete jakkoliv, důležité je,aby byl pelíšek dostatečně velký, pohodlný (měkký, vystlaný starým čistým svetrem nebo poštářem) a umístěný na dobře dostupném, klidném a tichém místě, kde má kočka své soukromí a přesto má přehled, co se kde děje. Přes pelíšek by neměl nikdo chodit, nemělo by do něj táhnout ani by k němu
neměla mít volný přístup jiná zvířata, pokud je do něj kočka sama nepustí.

Kočky mají rády své soukromí a potřebují místečko, kam jim nikdo nechodí, kde na ně nikdo nesmí a kde se mohou občas před okolním světem schovat. Pokud jste se proto rozhodli pro nekrytý a otevřený pelíšek, doporučuji kočce vyrobit alespoň nějakou prolézačku či tunel, kam se může ukrýt. Někdy postačí svetr hozený přes židli a kočka už si najde svou skrýš sama:-)

Ocas

Podle ocasu poznáte nejbezpečněji, jakou má kočka náladu.
Je-li spokojená a cítí se v bezpečí, má ocas volně, v leže s ním téměř nehýbá nebo jen velice málo a pomalu.
Je-li kočka šťastná, např. když vás vítá nebo je-li jí něco příjemného, vztyčí ocas přímo nahoru.
Dává-li najevo, že si chce hrát, má vztyčený ocas nahoře, ale jeho špičku má zahnutou a pohybuje s ní zleva doprava.
Když se kočce něco nelíbí, např. to, že ji držíte a chováte, když nechce, mává a švihá prudce ocasem, rychle a s poměrně velkou silou, takže vleže bouchá např. do vaší nohy nebo do pohovky. Dává tím najevo tichou zuřivost, proto naučte zejména děti reagovat na tento projev, aby se nestalo, že na ně kočka, zdánlivě bezdůvodně, zaútočí.
A konečně má-li kočka strach, stáhne ocas mezi nohy, většinou se také naježí a syčí. Pokud ji zvednete, ocas zůstává těsně přimknutý k tělu. Je to výraz velké úzkosti a proto se, podobně jako člověk, chce kočka zdát co nejmenší.
Postavení ocasu provází řeč těla, zvukové projevy a postavení uší.

Zvukové projevy

Pokud kočka přede, je obvykle spokojená. Výraz nejvyšší spokojenosti je doprovázen tzv. tlapkáním. Rovněž pokud kočka zívá, znamená to, že se cítí sebejistě a spokojeně.
Mňoukání je naproti tomu většinou výraz nespokojenosti ve smyslu, že kočka po vás něco chce. Většinou je to jídlo, někdy prosí, abyste neodcházeli, jindy se vás ptá, kam odešel ten či onen a kdy se vrátí, někdy si chce hrát. To ale poznáte spíš podle zdviženého ocasu, přinesené hračky a toho, že kočka bude vyžadovat vaši pozornost. Vyhledá vás, sedne si k vám, začne se lísat a mňoukat.
Někdy kočky i takzvaně pláčou. Je to žalostné mňoukání vyjadřující stesk po někom. Tento pláč ale poznáte bezpečně, je vysoký a zní opravdu trochu jako lidský pláč.
U koček se dvakrát ročně objevuje ještě jiný hlasový prjev, mroucání. Ten je velice hlasitý a lidskému uchu nepříjemný. Kočka tak láká svého partnera v období říje k páření.

Kromě mňoukání kočky vyluzují nejrůznější zvuky, zejména při hře, pokud jim něco hodíte a oni to nechytí, tak si zanadávají, někdy tento zvuk uslyšíte, když odněkud seskakují, ale většinou jím odmluvají. Pokud je upozorníte, že dělají něco, co se nesmí a ony se nechtějí své činnosti vzdát, zkusí na vás mňouknout. Pokud to nepomůže a vy kočku znova napomenete, vyklidí pole a přitom si na vás zanadává právě tímto zvláštním zvukem:-)
Některé kočky navíc zvládají mluvit i lidskou řečí. Kocourek mých rodičů se např. naučil říkat: NE, NE když nechce být držený v náručí. Videa jsou plné koček, co říkají JUMI,JUMI, HELLO, NO apod. Je to zřejmě tím, že kočka má velice vytříbený sluch a rozezná výšku a tón našeho hlasu. Je tedy možné, že se pokouší skutečně napodobit lidskou řeč. Chcete-li vidět, co všechno kočky s hlasem dovedou, dejte si na youtube.com dotaz talking cat.
Další zvuk je klapání zubů o sebe. Toto kočky dělají, pokud loví ptáka či létající hmyz. Mám za to, že ho tak k sobě lákají.
Jiným kočičím projevem je funění. Rychlé vydechování nosem směrem k protivníkovi podobné jakémusi frkání značí velký strach, agresivitu a připravenost k útoku. Tuto kočku raději nehlaďte. Zcela jistě na vás zaútočí.
Kromě funění kočky také vrčí. Tento signál je většinou pouze varovný a vrčící kočka si jím brání např. své jídlo před ostatními zvířaty nebo dává najevo nespokojenost. Většinou však nezaútočí.
Posledním projevem je syčení. Syčí-li na vás kočka, rozhodně na ni nesahejte. Velmi se vás nebo vašeho pachu bojí a téměř jistě zaútočí.
Kočíčch projevů je celá řada. Sami brzy přijdete na to, co konkrétně znamená to či ono u vaší kočky a pokud budete pozorně naslouchat, zjistíte, že jinak mňouká, když má hlad, jiné zvuky vydává, když vás vítá, když je smutná nebo si chce hrát.
Kromě hlasových projevů vám napoví zejména ocas a postavení uší.


PS: Pokud vaše kočka vydává jakýkoliv zvuk, s jehož překladem si nevíte rady, zcela jistě je to prosba o jídlo:-)

Čištění uší

Moudré knihy uvádějí, že čistit uši bychom měli každý týden. Já si myslím, že pokud jsou uši zdravé, bez plísní a parazitů, stačí je čistit jednou za dva, tři týdny. Kočku je nutné na čištění naučit už jako malé koťátko, což ostatně platí pro veškerou péči. Uši čistíme vatovým tampónkem namočeným do dětského olejíčku. Obecně platí, že jdeme tak hluboko, kam vidíme. Hlubší čištění by mohlo kočce poranit bubínek, proto jej necháme na veterináři.
Kočku dobře držíme, zpočátku, než si na čištění uší navykne, jí to může být nepříjené, a proto je tu nebezpečí, že prudce trhne hlavou. Raději požádejte druhou osobu, ať kočku drží a uklidňuje.

Čištění zubů

Zuby bychom měli kočce čistit nejlépe každý týden. Pokud podáváte kočce pouze granule, mělo by stačit jednou měsíčně. Některé knihy, zejména americké, uvádějí, že zuby kočce čistíme speciálním kartáčkem a pastou. Protože ale u nás něco podobného sehnat je potíž, uvádím ještě další nápady: na prst si namotáme gázu nebo vezmeme do ruky kousek vatového tampónu a zuby kočce vyčistíme buď citrónem nebo citronkou, kterou gázu pokapeme, nebo slanou vodou (gázu namočíme v roztoku). Já osobně, a myslím, že i moje kočka, upřednostňuji citrón. Kočka se po něm sice olizuje, ale je to pro ni rozhodně přijatelnější než slaný roztok. Kromě toho kočky by neměly požívat příliš velké množství soli, protože jí přijímají dost zejména v kočičích granulích. Navíc citrón jako slabá kyselina bez problému odstraňuje zubní plak zejména z předních špičáků.

Změny

Kočky většinou špatně snáší jakékoliv změny. Znamená to pro ně narušení zaběhnutých pořádků a s tím spojený stres. Může to být příchod nového člena rodiny či jen návštěvy, stěhování se nebo jen přestavění nějakého nábytku. Snažte se v kočičím životě měnit co nejméně věcí, pokud to jde, zejména nepřesouvejte věci své kočky jako je pelíšek, kálecí miska nebo škrabadlo. Kočky na tyto nepříjemné změny reagují podrážděním, ztrátou chuti k jídlu nebo kálením mimo kálecí misku. Tak dávají najevo, že se jim něco ve stávajícím životě nelíbí. Pokud kočka kálí mimo misku, přestože už na ni předtím bez problémů chodila, je problém buď zdravotní nebo psychický. Zkuste vypátrat příčinu, vzpomínejte, co se u vás v poslední době změnilo. Pokud už musíte něco měnit, dbejte na tzv. mezistupeň. Podobně jak zpočátků mícháte dvě steliva, zkuste to i s přesouvající se věcí. Buď posuňte např. pelíšek každý den o kousek a postupně se dopracujte k žádané poloze, nebo ho přesuňte, ale první noc nechte deku z pelíšku na původním místě. Druhý den ji přesuňte. Ać se to zdá neuvěřitelné a hloupé, vždy to kočce vysvětlete také slovně. Kočky některým vašim slovům rozumí a citlivě rozeznají tón vašeho hlasu. Proto je dobré i za těchto okolností na kočku mluvit.
Pokud si stále nebude moci zvyknout na změnu, buďte trpěliví a věci už zpět nevracejte, neustupujte. V klidu a s pobízením kočku vždy posaďte na nové místo a znovu jí věc vysvětlete. Časem se přizpůsobí a zvykne si.